Odvážná florbalistka mezi chlapci
V mládežnických kategoriích je běžnou záležitostí, že společně s chlapci hrají zápasy i dívky. I na Nise bylo hodně družstev, kde se nějaké dívky představily. Nám padla do oka hráčka mladších žáků klubu 1. FBC Karviná Adéla Widtmannová. Jak se cítí mezi samými chlapci?
MH
„V chlapecké kategorii hraji už třetí rok, ale mám také svůj dívčí tým mladších žaček Torpédo Havířov,“ začala rozhovor Widtmannová. Na chlapeckou povahu si ne každá dívka dokáže zvyknout. Adéla si s tím poradila, i když to nemá vždy jednoduché. „Před nějakým časem mi kluci moc nedůvěřovali, ale postupně jsme si na sebe zvykli a už mi i více přihrávají, takže je to v pořádku. V dívčím kolektivu je to jiné a samozřejmě lepší. Při klucích ale nabývám více zkušeností i odvahy. Je to podstatně tvrdší a rychlejší hra, ale mě to docela vyhovuje.“
Spolu s Adélou je na lavičce i její otec, který je jedním z trenérů týmu. „Táta mě hlavně podporuje a vždy mi vysvětlí chyby, nebo mě pochválí, ale hlavně na jedné straně mi to říká jako trenér a na druhé, třeba doma, mi všechno řekne jako otec a je to fajn.“ Adéla má také bratra, který hraje za starší žáky, takže i doma má o florbal postaráno. Chlapce však postupně chytá puberta, a tak nás zajímalo, jak řeší 12-letá florbalistka život v šatně. „Většinou se chodím převlékat na záchody, ale jinak jsou chlapci v pohodě,“ řekla.
Její spoluhráči ji berou do party, ale soupeři ji v zápasech vůbec nešetří. „Už jsem si zvykla, že neberou žádný ohled na to, že jsem holka a jdou do soubojů pořádně tvrdě, ale pracuji na stabilitě a posiluji svaly, v čemž mi hodně pomáhá táta,“ prozradila a na otázku, zda dala na turnaji gól, dodala: „Ano, hned v prvním zápase, ale bohužel mi ho do statistik nezapsali, ale to vůbec nevadí...“
Partneři
